Rodiče vážně nemocných dětí mívají plné ruce práce se zajištěním nutné zdravotní péče. Obstarávají vše, co jejich dítě potřebuje k zlepšení zdravotního stavu, a často jim nezbývají finanční prostředky ani energie na to, aby se věnovali tomu, co zrovna "nehoří". Karin Pospíšilová je ředitelkou organizace Zlatá rybka, jejímž cílem je plnit tajná přání těchto dětí. Přání, ne potřeby - zkrátka věci, které možná nejsou životně důležité, ale udělají dětem největší radost na světě.
Přehrát díl #Plníme přání nemocným dětem.
 |
 |
|||
| PŘEHRÁT NA SPOTIFY | PŘEHRÁT NA APPLE MUSIC |
Karin Pospíšilová
Jaké přání plní Zlatá rybka
Nejčastější přání je prožitek, zažít neco výjimečného, setkání s idolem a to se nám daří plnit. Některá přání, i když jejích podstatu nerozporujeme, ale plnit nemůžeme. Třeba opravu zubů, i když mladá slečna by ráda měla hezkej úsměv. Žádné zásahy do těla jako tetování. Každá žádost prochází revizí a kontaktem i na ošetřujícího lékaře, se kterým plnění přání konzultujeme.
Zlatá rybka
Zlatá rybka je tu proto, aby děti se život ohrozujícím onemocněním, alespoň na chvíli vytrhla ze stereotypu péče o tělesné potřeby a umožnila jim, společně s jejich nejbližšími, prožít chvíle štěstí a radosti. Každé dítě sní o něčem jiném, protože dětská fantazie nemá hranic.
Rybka plní přání, ne potřeby. Přání by mělo být vysloveno.
Máte přání? Napište: www.zlatarybka.cz
Zlatá rybka je plně financována svými zakladateli, Ondřej a Katarína Vlčkovi, proto se nejedná o nadaci, ale o zapsaný ústav.
Zapsaný ústav není nadace
Ústav je formou právní identity především pro poskytovatele sociálních a jiných služeb a přímo zákon stanovuje jeho účel provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky. Ustanovení § 402 NOZ obsahuje zásadní omezení pro fungování ústavu, kdy výsledky činnosti provozované ústavem musí být každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ústav tak nemůže sloužit zájmům například pouze příbuzných zakladatele, protože pak by nebyla splněna tato podmínka. Také v případě ústavu platí, že hlavní činností nemůže být podnikání, to může být pouze činností vedlejší, přičemž podle zákona tato podnikatelská činnost nesmí být na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb provozovaných v rámci hlavní činnosti. V případě ústavu je dána možnost, aby zvláštní postavení měl zakladatel nebo zakladatelé, kteří ústav zakládají, určují pravidla jeho fungování a majetkově mu přispívají ve formě peněžitého nebo nepeněžitého vkladu. Ze zákona zakladatel také jmenuje a odvolává členy správní rady (statut ale může určit jiný způsob jejich jmenování a dovolávání). Na rozdíl od spolku, který si může zvolit monokratický či kolegiální statutární orgán, v případě ústavu je (zřejmě) kogentně stanoveno, že statutárním orgán je monokratický, je jím ředitel. Dalším povinným orgánem je pak již zmíněná správní rada, která volí a dovolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a jedná za ústav vůči řediteli. Ústav nemá členy a tak také nemá možnost stanovit členské příspěvky. Povinnou náležitostí je v případě ústavu údaj o výši vkladu (popř. o jeho nepeněžitém předmětu), který se zapisuje do rejstříku ústavů. *zdroj
Napište nám do komentáře nebo na e-mail info@needo.cz, jak se vám tento díl podcastu NEEDo TALKs líbil. Budeme se těšit na vaše reakce, náměty na témata, nebo tipy na další hosty. O každém novém díle se dozvíte na našem Facebooku v uzavřené skupině NEEDo TALKs, nezapomeňte nás sledovat.
